reklama reklama

Nejčtenější

ŽENY s.r.o.

Dovolte, abychom Vám představili projekt, který si klade za cíl podporovat české ženy. Opravdově a srdcově, ale hlavně JINAK! Projekt Katalog ŽENY s.r.o. pomůže ženám v jejich podnikání a zároveň nabídne dalším ženám možnost výdělku.

Zastavil se mi svět, abych jej mohl začít měnit

Nikdy jsem neplánoval, že jednou budu stavět dětská hřiště a ani jsem neuvažoval, že by se tomu věnovala moje společnost. Musela přijít rána osudu, den kdy se mi zastavil svět, abych se zanedlouho rozhodl, že ten svět je třeba měnit.

Nechte mě chvilku..., já si to rozmyslím

To je motto metody, která akceleruje myšlení, zvyšuje efektivitu učení, učí pracovat s chybou a přináší radost a klid do naší práce – Feuersteinovo instrumentální obohacování (Feuerstein's Instrumental Enrichment Programs). Už jste o této metodě slyšeli?

Poruchy příjmu potravy

Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání tvoří základní diagnózy celého spektra poruch příjmu potravy. To zahrnuje velmi různorodé problémy, od nezvyklých stravovacích návyků až po život ohrožující chronická onemocnění. V posledních letech jich bohužel přibývá.

Děti a hudba

Potřebují děti zpívat? Naslouchat hudebnímu projevu druhých? Nebo se dokonce učit samostatné hře na hudební nástroj? Poznávat svět tónů, akordů, stupnic? Je jim to k něčemu dobré? Má vůbec cenu vnucovat zájem o zpívání a muzicírování dětem dnešní doby, které povětšinou mají (nechodí-li do hudební školy nebo zpívat do sboru)

 
 

Na cestě k zdravějšímu školnímu stravování našich dětí

publikováno: 13.10.2012   |   autor: Mgr. Margit Slimáková, Ph.D.

Výživa významně rozhoduje o tom, jak se dětem daří. Ovlivňuje jejich chování a dokonce i školní výsledky. Zdravé, správně živené a dostatečně se pohybující dítě má chuť ke hře i k vstřebávání nových poznatků. Dnes ovšem většina dětí tráví podstatnou část svého všedního dne ve škole nebo u organizovaných volnočasových aktivit. Druh nabízené stravy v průběhu těchto činností je pro prosperitu dítěte naprosto zásadní.

 
 

Časy se mění

Ještě nedávno si děti do školy nosily svačinu v podobě jablka nebo namazaného chleba, na oběd dostaly běžné české jídlo a odpoledne se doma nasvačily z toho, co připravily maminky. Sladkosti byly drahé, ne tak snadno dostupné a ne tak často nabízené.

Dnes mnozí žáci přicházejí do školy bez svačiny, o přestávkách si v bufetu koupí sladkosti a přeslazené nápoje a v některých školách si dokonce namísto oběda nebo k němu mohou přímo v jídelně dokoupit další sladkosti. Samotný oběd pak už mnohdy ani nejedí, protože téměř jakékoliv uvařené jídlo může jen stěží soutěžit o místo v bříšku naplněném sladkostmi.

 

Problematické stravování není bez následků…

Přibývá vědeckých studií, podle kterých zdravá výživa významně ovlivňuje schopnosti dítěte, jeho koncentraci i výsledky v jednotlivých učebních předmětech. Pedagogové se jistě shodnou, že k předání v podstatě jakýchkoliv vědomostí potřebují žáky bdělé a vnímavé. Jak se ovšem bdělost a vnímavost mění, pokud je strava nevyvážená a například přeslazená? Nadměrné množství cukru vede cestou střídající se hyperglykémie a hypoglykémie ke střídání hyperaktivity s únavou až ospalostí. Navíc, dlouhodobé přejídání se sladkostmi vede pomalu ale jistě k přetěžování slinivky břišní a podporuje rozvoj inzulinové rezistence a následně vývoj diabetu druhého typu. Takovéto závažné postižení se však objeví až po pár letech či desetiletích, proto se jím nikdo při prodeji sladkostí netrápí.

Stejně tak i nedostatek živin, ke kterému často dochází i při dostatku potravin nebo při přejídání se potravinami nekvalitními, může vést k narušení fyzického fungování organismu i psychické pohody dítěte. Např. studenti s nedostatkem železa (anémií) mají omezenou schopnost soustředění, jsou podrážděnější a unavenější. Zhoršuje se jejich schopnost čtení nebo zpomaluje rozvoj slovní zásoby. V další studii byl deficit thiaminu (přímo souvisí s tzv. junk food stravou) u mladistvých doprovázen zvýšenou agresivitou a podrážděností.  

 

… protože určité potraviny jsou návykové

Příjem některých potravin dokáže v mozku vést k podobným reakcím jako užívání drog. Právě na těchto potravinách si můžeme snadno vytvořit závislost. Cukr (podobně jako třeba kokain) ovlivňuje centrum odměn v mozku a zároveň zvyšuje tvorbu inzulinu, jehož nadměrné množství může vést k celé řadě zdravotních potíží - podrážděnosti, zrychlenému stárnutí, vysokému krevnímu tlaku či zvýšenému ukládání tuků.

Každá substance, na kterou si vytvoříme závislost, ať už je to droga, kofein, alkohol nebo právě cukr, je obdobně riziková, přestože každá z nich působí v organismu na jinou orgánovou soustavu. Všechny ale vedou v mozku k obdobným biochemických procesům. Od určitého množství přijaté látky následuje zvýšené uvolňování dopaminu, hormonu touhy po odměně. Návykové látky, mimo zvýšení uvolňování dopaminu a adrenalinu, budují takzvanou paměťovou stopu, která se posiluje každou konzumací návykové substance. Od okamžiku vzniku paměťové stopy vede každá další konzumace dané látky k touze po další a další dávce. A jak dobře víme z příběhů všech, kteří se někdy chtěli své závislosti zbavit, paměťová stopa se obtížně odbourává i po mnoha letech abstinence.

 

Tvrdé, ale účinné opatření: Zákaz sladkostí na školách

V USA vedly podobné poznatky nakonec k zákazu sladkostí na půdě některých škol. Ukazuje se, že takový zákaz prospívá. Studie, která analyzovala data 6300 žáků ze čtyřiceti amerických států, potvrdila, že přísný zákaz prodeje junk food a sladkých nápojů ve školách vedl ke zdravější hmotnosti dětí. V další americké škole už před deseti lety vedl zákaz sladkostí jen za prvních šest měsíců k 23% poklesu disciplinárních potíží a také potřeba konzultací s odborníky klesla o 30%. Výsledky testů četby (tzv. reading scores) se zlepšily o 15%  a významně se snížil i počet neomluvených absencí. Všechna tato zlepšení školu zařadila mezi vzorové a přinesla jí ocenění.

Co je na školách se zákazem sladkostí jinak? Inu, při narozeninových oslavách se tu nerozdávají koláče ani mufiny, neorganizují se charitativní prodeje sladkostí (baking sales), neodměňuje se sladkostmi ani se sladkosti ve škole neprodávají. A příkladem dezertu k obědu je broskev.

Je nasnadě, že navrhnout takový zákaz z ničeho nic v českých školách by asi jen tak neprošlo. Přesto v návaznosti na prokázanou nezdravost a návykovost konzumace sladkostí považuji za logické doporučovat aspoň zákaz doplňkového prodeje sladkostí na půdě škol, ať už z automatů od provozovatele jídelny nebo ve školním bufetu. Samozřejmě, že bych nic nenamítala proti prodeji vlašských ořechů, ovoce nebo salátů, jenže prodejci dobře vědí, že tím by mezi dětmi s běžným stravovacím smýšlením nic nevydělali, proto se zboží tohoto druhu až na výjimky nenabízí.

 

Dětí konzumují, co je dostupné

Většina žáků zvláště mladšího věku nemá pravidelný přístup k nakupování potravin ani k samostatné přípravě jídla, proto základ stravy spočívá v tom, co dětem my, rodiče a škola, nabízíme. Je zároveň nereálné očekávat od dětí, že v okamžiku, kdy budou obklopeny snadno dostupnými sladkostmi, budou tyto ignorovat, a začnou se poslušně živit zdravou svačinkou nebo školním oběděm. Zvláště když kousáním do mrkve či jablka ve třídě, kde si většina spolužáků (nebo stačí i jen pár vůdčích typů) obstará ve školním automatu čokoládovou tyčinku anebo bramborové lupínky a Colu, se „bio-dítě“ (existují i horší přezdívky) zpravidla vyřazuje z kolektivu.

Co tedy na závěr poradit těm, jimž na stravování dětí záleží a uvědomují si širší souvislosti?

Rodiče, připravujte kvalitní plnohodnotné snídaně a do škol dětem pravidelně přibalujte i láhev s vodou a lehčí svačinkou. Na odpolední svačinu doma potom chystejte snadno dostupné a zdravé varianty, jako omyté ovoce, očistěnou zeleninu, tmavé pečivo anebo kelímky bílého jogurtu a oříšky se sušeným ovocem.

Zřizovatelé a ředitelé škol, najděte čas a odvahu doplnit své školní řády o pravidla zdravé výživy, například o požadavek, ať sebou studenti denně nosí láhev s vodou či neslazeným čajem, a naopak zakažte prodej sladkostí na půdě školy.

Jednotliví pedagogové, neodměňujte své žáky nezdravými sladkostmi. Na třídních schůzkách vysvětlete rodičům význam zdravého stravování, domluvte společná pravidla a jděte příkladem.

A pokud se to zdá na počátku obtížné, berme konfrontaci s tímto problémem jako dobrou výzvu, jak zkusit změnit i svoje vlastní problematické jídelní návyky.

 

Kde získat inspiraci

Hledáte-li v tomto směru pomoc, můžete mne kontaktovat. Od 1. srpna 2012 působím jako odborná garantka a lektorka projektu „Přirozená péče o zdraví dětí“, který je realizován občanským sdružením Labyrint Brno, o.s.. Cílem je právě propagace dalšího vzdělávání v oblasti přirozené péče o zdraví dětí se zaměřením na zdravou výživu a zvýšení odborných vědomostí a dovedností osob, které mají na výživu dětí vliv. Základem projektu je realizace osmi celodenních seminářů ve vybraných krajích ČR, které jsou určeny pro pracující s dětmi. O zdravé výživě ve školách se v blízké době chystám hovořit na konferencích pro pedagogy v Doksech a Pardubicích, kde povedu odpolední workshop.

Jsem také autorkou pracovního sešitu zdravé výživy s názvem „Jídlověda“. Sešit byl určen pro základní školy a zkoušel se jako součást dizertační studie: „How to teach children healthy nutrition“ na deseti školách v ČR a na americké mezinárodní škole v Dalianu v Číně. „Jídlověda“ se později v přepracovaném vydání dostala i do článků pro pedagogy a do pracovních listů pro žáky, které jsou zveřejňovány na stránkách rámcového vzdělávacího programu: www.rvp.cz. Výhledově by tato publikace měla vyjít i v knižní podobě, k čemuž nyní hledám spolupracovníky i nakladatele.

 

Použité a doporučené zdroje:

Parker, The Relationship Between Nutrition and Learning: A School Employee’s Guide to Information and Action (Washington, D.C.: National Education Association, 1989).

American School Food Services Association, Impact of Hunger and Malnutrition on Student Achievement, School Board Service Research Review 1 (Spring 1989):17- 21.

L. Brown and E. Pollitt, Malnutrition, Poverty and Intellectual Development, Scientific American, 274 (1996) 2:38-43.

Lonsdale D, Schamberger R. Red cell transketolase as an indicator of nutritional deficiency. Am J Clin Nutr 1980;33 (2):205-211.

http://bit.ly/SchoOb

http://www.nytimes.com/2012/08/13/health/research/study-links-healthy-weight-in-children-with-tough-snack-and-sugary-drinks-laws.html


Mgr. Margit Slimáková, Ph.D.

Je renomovaná odbornice na zdravotní prevenci a výživu. Vystudovala farmacii v Hradci Králové, dietologii v USA a absolvovala četné certifikované kurzy.

 

 
 
 
reklama reklama