Orientujete se v současných porodních službách?

Co se změnilo?

Od roku 1989 je v ČR patrný vysoký nárůst podílu operativních porodů. Zároveň tu porodnictví pomalu prochází tzv. humanizací. Zlepšuje se způsob komunikace personálu s rodiči. V některých porodnicích jsou někteří zdravotníci ochotni naslouchat přáním informovaných rodiček a ženám s fyziologickým průběhem porodu umožňují spolupodílet se na rozhodování o jeho průběhu. Typické postupy jednotlivých porodníků a porodních asistentek se ale různí a převažuje „aktivní vedení porodu“ zdravotníky.

Před revolucí byla přítomnost otce u porodu dítěte naprostou výjimkou, postupně se ovšem stala standardem, takže dnes si již rodiče v tomto směru mohou svobodně vybrat.

Práce dul - profesionálních nezdravotnických průvodkyní těhotenstvím, porodem a šestinedělím – se pomalu začala rozvíjet od roku 2001. Tehdy ovšem bylo nemyslitelné, že by rodičku v porodnici doprovázela víc než jedna osoba. Dnes je ve většině porodnic přítomnost partnera či kamarádky a duly zároveň možná. Jednotlivé porodnice se liší tím, zda za přítomnost doprovodu vyžadují poplatek, jehož výše je značně rozdílná.

Rodiče jsou nyní více informovaní o důležitosti okamžitého dlouhotrvajícího kontaktu matky s dítětem kůží na kůži ihned po narození (o podpoře takzvaného bondingu), a proto vzrůstá jejich nespokojenost, pokud jim to v porodnici umožněno není. V naprosté většině českých porodnic je dítě na různě dlouhou dobu po porodu od matky odděleno.

Vzrostl počet plánovaných porodů doma, kterým se ovšem lékaři i ministerstvo zdravotnictví snaží zabránit.

O co jde zastáncům přirozeného porodu?
Oficiálně se o „přirozeném“ porodu mluví jako o porodu „normálním“ -  probíhá fyziologicky, vlastním tempem, bez vnějších medicínských zásahů. 
V České republice upozorňují zastánci normálního porodu na bolavá místa českého porodnictví již od konce devadesátých let. Poukazují například na nerespektování přání rodičky porod nerušit umělými zásahy a na rutinní medikalizaci, která v důsledku může vést i ke zdravotním komplikacím. Zároveň rozšiřují informace publikované mezinárodními institucemi, jež vycházejí ze seriózních vědeckých studií. Jde o dokumenty Světové zdravotnické organizace (WHO), jejíž příručku Péče v průběhu normálního porodu z roku 1999 vydalo česky ministerstvo zdravotnictví. Do širšího povědomí se postupně dostává i iniciativa Porodní péče matce přátelská z roku 1996 nebo 10 kroků k optimální porodní péči Mezinárodní organizace za porodní služby pro matku a dítě (IMBCO) z roku 2008.

Část rodičovské veřejnosti a zastánci lidských práv volají po právu na svobodnou volbu okolností porodu. Poslední veřejné shromáždění proběhlo před ministerstvem zdravotnictví v říjnu minulého roku. Potenciální rodičky žádaly „svou porodní asistentku“ a stejné možnosti jako v jiných vyspělých evropských zemích. „Výzvu za bezpečný porod“ podepsalo na pět tisíc žen i mužů.

V současné diskusi o porodech jde především o bezpečnou péči, ať porod probíhá kdekoliv – v porodnici či na jiném místě. Primárně nejde o porody doma.

Mají tyto snahy už nějaké konkrétní výsledky?

Několikaleté úsilí a snahy občanských sdružení i profesních organizaci porodních asistentek o navázání dialogu s ministerstvem zdravotnictví (MZ) letos na jaře vyústily ve vytvoření společné pracovní skupiny pro otázky porodnictví při MZ. Jejím hlavním úkolem je dojednat systémové změny v porodnictví. Skupina se zatím sešla dvakrát, přičemž druhého setkání se lékaři manifestačně odmítli zúčastnit. Další setkání s lékaři proběhlo v září. K žádným výrazným posunům v jednání nedošlo, přestože pracovní skupinu podporuje např. i Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, která se jednohlasně staví za narovnání právního postavení porodních asistentek a možnost žen svobodně si zvolit poskytovatele péče v těhotenství, při porodu a v šestinedělí, zejména možnost svobodně zvolit způsob a místo porodu. Takové postavení porodních asistentek a práva žen podporuje i Evropská unie.

Je porod nebezpečný?

Většina situací v životě člověka je spojena s určitým rizikem. Rození dítěte nemůže být výjimkou. Porod je tedy vždy do určité míry rizikový jak pro ženu, tak pro dítě, a to jak při porodu doma, tak při porodu v porodnici. Je třeba pečlivě vážit míru rizika a podle toho volit odpovídající péči.

Co je adekvátní péče, vyhodnocují týmy odborníků na základě pečlivých výzkumů. Doporučují, aby o těhotnou ženu a rodičku s nízkým rizikem pečovala porodní asistentka, v ideálním případě stále stejná. Porodní péče – i v porodnici – by měla vycházet z modelu péče porodní asistence, popsaném v 10 krocích k optimální porodní péči Mezinárodní organizace za porodní péči pro matku a dítě (IMBCO). Podle mezinárodní definice je náležitě kvalifikovaná porodní asistentka osoba oprávněná samostatně vést fyziologický porod (asistovat rodičce) bez ohledu na místo porodu. V ČR však hlavní odpovědnost za porody nesou lékaři, na rozdíl např. od Německa, kde ze zákona u každého porodu musí být porodní asistentka, a lékař jen v případě nutnosti.

Možnost volby

Zdravá rodička s fyziologickým těhotenstvím by teoreticky měla mít možnost rozhodnout (a ve většině zemí tuto možnost skutečně má), zda si vybere porod v porodnici nebo porod doma či v porodním domě s asistencí náležitě vzdělané porodní asistentky. Riziko s porodem spojené bude pokaždé jiné. Při porodu doma je dostupnost operačního sálu nebo ARO horší a při nečekané potřebě lékařské pomoci hrozí časová prodleva. Naproti tomu při porodu v porodnici podstupují rodička i dítě riziko zbytečných zákroků, které v důsledku mohou u obou vést ke zdravotním komplikacím. V domácnosti, v porodním domě, ale i v porodnici může v krajním případě v období kolem porodu někdo zemřít. V řádech promile dochází k úmrtí, kterému se při sebelepší péči nedá zabránit, například při závažné vývojové vadě neslučitelné se životem.

Pozor na senzacechtivost médií

Média zpravidla informují hlavně o komplikacích při porodech doma, byť se mnohdy vyjadřují zcela bez seriózních podkladů. O zdravotních komplikacích vzniklých v porodnicích se dozvídáme málokdy, přestože k nim vzhledem k počtu porodů nutně dochází daleko častěji. Pokud snad, pak se píše o závažných problémech spojených s fyzickým zdravím. Psychická traumata vyvolaná nemocniční porodní péčí jsou všeobecně opomíjena.

Jak je definována profese porodní asistentky?

Unie porodních asistentek na svých stránkách www.unipa.cz uvádí tuto mezinárodní definici: „Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, který pracuje jako partner ženy, poskytuje jí potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci.“

Proč tolik zdejších žen nemá dobrý pocit z porodu navzdory pečlivé přípravě?

V České republice bývá žena v době těhotenství v péči gynekologa, a když přijde rodit do porodnice, porodní asistentky a lékaře, kteří jí asistují, většinou nezná. Jinak by se cítila, kdyby v případě fyziologického těhotenství po celou dobu mohla docházet k porodní asistence, která by ji pak provedla i samotným porodem. Často nebývají respektována přání rodičky, provádějí se zásahy, aniž by byly vysvětleny jejich možné důsledky, ženy bývají manipulovány k souhlasu, například s odnesením dítěte do vyhřívaného lůžka.    

Co lze pro dobrý porod v ČR udělat už dnes?

Jistě záleží na tom, jakým způsobem se žena na porod připravuje. Ne každý kurz přináší kvalitní informace o tom, jak porod funguje, co je pro jeho fyziologický průběh důležité. Dobré je vyslechnout nebo si přečíst pozitivní porodní příběhy, například v knize Zázrak porodu od americké autorky Iny May Gaskin. (Rozhovor s ní najdete v rubrice Inspirace ze zahraničí). Dobrým vodítkem při přípravě je také 10 kroků k optimální porodní péči nebo Cesty ke spokojenému porodu (HAM). Na jejich základě si můžete sepsat porodní plán či přání, které jsou do značné míry pro zdravotníky závazné. Osvědčuje se pozvat si k porodu dulu. V neposlední řadě dobře vybírejte místo, kde chcete rodit, seznamte se s ním, ptejte se na věci, které vám nejsou jasné, a sdělujte zdravotníkům svá přání. A pokud máte pocit, že komunikace neprobíhá dobře nebo vaše dotazy a přání nejsou přijímány s respektem, vyplatí se vyhledat jinou porodnici.

Trochu čísel

Podle publikace Rodička a novorozenec z roku 2010 podíl císařských řezů strmě stoupá. V roce 1990 císařské řezy tvořily zhruba 8% všech porodů, v roce 1994 10%, v roce 2007 ovšem už dostoupily hranice 20% a podíl se dále zvyšuje. V roce 2010 už tvořil 24,1%! Pro srovnání – Koalice za zlepšení služeb v porodnictví (CIMS) na základě vědeckých výzkumů uvádí, že podíl císařských řezů by v běžné porodnici neměl přesáhnout 10% a v porodnicích specializovaných na riziková těhotenství 15%. V roce 2006 se 84,3% dětí v postavení koncem pánevním narodilo císařským řezem, v roce 2010 jich bylo již 91,3%. Od roku 2005 se průběžně zvyšuje podíl medicínsky vyvolaných porodů ze 7,4% až na 10% v roce 2010. Nárůst frekvence porodů vedených lékařem v letech 2005–2007 ze 71,5% na 78,2 % se zastavil a v roce 2010 tvořil 78,7 %. Úměrně tomu postupně klesal podíl porodů vedených porodní asistentkou z 23,5 % v roce 2005 na 20,5 % v roce 2010.