reklama reklama

Nejčtenější

ŽENY s.r.o.

Dovolte, abychom Vám představili projekt, který si klade za cíl podporovat české ženy. Opravdově a srdcově, ale hlavně JINAK! Projekt Katalog ŽENY s.r.o. pomůže ženám v jejich podnikání a zároveň nabídne dalším ženám možnost výdělku.

Zastavil se mi svět, abych jej mohl začít měnit

Nikdy jsem neplánoval, že jednou budu stavět dětská hřiště a ani jsem neuvažoval, že by se tomu věnovala moje společnost. Musela přijít rána osudu, den kdy se mi zastavil svět, abych se zanedlouho rozhodl, že ten svět je třeba měnit.

Nechte mě chvilku..., já si to rozmyslím

To je motto metody, která akceleruje myšlení, zvyšuje efektivitu učení, učí pracovat s chybou a přináší radost a klid do naší práce – Feuersteinovo instrumentální obohacování (Feuerstein's Instrumental Enrichment Programs). Už jste o této metodě slyšeli?

Poruchy příjmu potravy

Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání tvoří základní diagnózy celého spektra poruch příjmu potravy. To zahrnuje velmi různorodé problémy, od nezvyklých stravovacích návyků až po život ohrožující chronická onemocnění. V posledních letech jich bohužel přibývá.

Děti a hudba

Potřebují děti zpívat? Naslouchat hudebnímu projevu druhých? Nebo se dokonce učit samostatné hře na hudební nástroj? Poznávat svět tónů, akordů, stupnic? Je jim to k něčemu dobré? Má vůbec cenu vnucovat zájem o zpívání a muzicírování dětem dnešní doby, které povětšinou mají (nechodí-li do hudební školy nebo zpívat do sboru)

 
 

Míša Maurerová - Nejraději máme Krtečka

publikováno: 13.12.2010   |   autor: Bc. Lenka Bečánová

Míšu Maurerovou si mnoho z nás pamatuje jako Digi z Ulice, ale už málokdo ví, že se Míša velice intenzivně věnuje charitě a také se snaží skvěle vychovávat své děti Josífka a Madlenku. Míša se s námi a s Vámi podělila o to, proč se věnuje charitě a jak u ní vypadá obyčejný den s dětmi.

 
 

Jak vypadá Váš obyčejný den s dětmi?
Obyčejný den? Já ani nevím jak vypadá obyčejný den, protože každý den je s dětmi neobyčejný. Přestože mají režim a máme nějaké záchytné body, je vše pokaždé jinak. Je to vyčerpávající v tom, že nemáte žádné jistoty. Jistota je sice, že chodí ve dvanáct dopoledně spát ale není jistota, že usnou. A takhle je to v podstatě se vším. Plán dne je tedy takový, že mezi půl osmou a osmou vstáváme, pak se nočníčkuje, čistí zoubky, mažou se krémem, přebalují a oblékají se. Poté sejdeme dolů z ložnice a snídá se a pak mají prostor pro hraní nebo si čteme pohádky. Před obědem se jde podle počasí ven, pak se obědvá, nočníčkuje a pak spinkat. Po spinkání se svačí, podle počasí se jde ven nebo si hrajeme opět doma. K večeru se vrací tatínek domů a my se na něj moc těšíme, poté večeříme, koukneme se na večerníček a pak se jde spinkat. Takže takto to u nás vypadá, pokud nemáme žádné jiné aktivity jako je plavání, návštěvy a tak.

Nestýská se Vám po hraní a showbusinessu?

Slovo showbusiness je tak strašné, že se mi po něm nestýská ale po hraní ano. Je to totiž mé zaměstnání a jako většině maminek na mateřské se mi po práci stýská. Hraní je totiž pro mě určitá forma odpočinku a seberealizace.

Některé maminky jdou několik dní po porodu zpět do práce. Jaký na to máte názor?

Já se rozhodla to nesoudit, protože většina maminek to má prostě jinak položené. Každá se snaží být tou nejlepší matkou. A pokud má některá z maminek pocit, že dítě zabezpečí finančně a nebo má pocit, že se na dítě bude více těšit, tak proč ne. A ne každý si může dovolit ten luxus zůstat doma vzhledem k finanční situaci. Třeba je to zaměstnání natolik lukrativní, že se bojí, aby o něj nepřišla a nemá tedy jinou možnost.

V čem je péče o dvojčata náročná? Je péče o dvojčátka 2x tolik radostí nebo 2x tolik starostí?
Já tomu říkám DOUBLE TROUBLE, ale s jistou ironií v hlase, přestože mít dvojčata má své výhody, ale ze začátku to má i spoustu nevýhod a starostí navíc. Protože jedno dítě umyjete a můžete jít v klidu dělat něco jiného nebo se natáhnout k televizi a odpočinout si. Já umyji jedno, pak druhý, pak jedno uspím, pak druhý a takhle je to vlastně se vším, takže to znamená, že ta práce je dvojnásobná a někdy i trojnásobná, protože mezi tím, co oblékáte druhé dítě, první se vám svléká. A toho času mám pro sebe méně a proto jsem také v trošku větším stresu.

Když jste byla těhotná představovala jste si, že péče bude tak náročná nebo jste si starost o dvojčata neuměla představit?

Ne, já si myslím, že představovat si můžete cokoliv ale realita je jiná. Já jsem byla připravená na to, že péče o děti bude náročná ale že až takhle, tak to mě překvapilo.

V jednom rozhovoru s Vámi jsem četla, že máte oslici, kozu a dva psy. Do toho zvládáte dvě děti, to u Vás musí být veselo.
Je, ale my máme samozřejmě ke zvířatům pomoc, protože bych to nezvládla sama, i když se mi to také poštěstilo. Někdy totiž ta naše pomoc nemohla přijít a tak to bylo velice náročné. Ono totiž nejde o to, že je u nás veselo, protože když je člověk unavený, že péči o zvířata není schopen zvládnou sám, tak je to spíše smutné. Já si tedy zatím s těmi zvířaty spíše užívám tu radost něž starost a máte je jako doplnění naší „ smečky“.

Jak budete přistupovat k výchově dětí? Máte nějaký vzor?

Je samozřejmé, že člověk čerpá ze své rodiny. Z nějakých zvyků a návyků, ale abych měla vyloženě nějaký vzor, tak to nemám. Já nejsem úplný zastánce liberální výchovy a nechat dítě plácat. Ve výchově totiž musíte dítě nějakým směrem směřovat. A vím, že v tomto věku slovo směřovat znamená trošku více důslednosti a přísnosti. Takže chci s největším svědomím a vědomím jim zabránit, aby si nějak ublížili a nedělali věci, které se mi nelíbí a také, aby nebyli rozmazlení a nepříjemní, ale dělali nám samou radost.


Studujete knížky nebo se radíte u babiček a kamarádek?

Dávala jsme i na rady ale největší kamarád pro mě byl internet a to zejména jeden server o dvojčatech, kde si maminky mezi sebou radí. Knížky jsem v těhotenství četla, protože mě zajímalo, jak se děti vyvíjí, jak vypadají a co cítí. Hlavně si myslím, že k výchově se nedá přistupovat podle nějakého modelu, protože každé dítě je osobnost, takže si sice můžete přečíst spoustu knížek o výchově a říci si, že se podle nějakého modelu výchovy budete řídit a stejně to pak uděláte jinak, protože každá situace je jiná.


Blíží se Vánoce a vy máte dvě malé děti Josífka a Madlenku, těšíte se?

Těším. Já jsem nikdy Vánoce neprožívala ale když máte děti vnímáte atmosféru Vánoc úplně jinak. Je to asi tím, že jsme již úplná rodina a tento svátek pro mě získal jinou dimenzi, protože to není najednou jenom o dárcích ale teď už připravujete něco, co se bude dětem líbit. I liturgie okolo Vánoc má nějaký smysl, vyprávíte dětem o Ježíškovi, který nosí dárky, zdobíte stromeček a zpívají se koledy a je to ta pravá Vánoční atmosféra.


Chystáte nějaké překvapení dětem k Vánocům?
Já ne, ale přece Ježíšek.


Máte oblíbené značky hraček, které kupujete?

Hračky? Děti mají oblíbenou hračku a to dřevěného koně od jednoho řezbáře a pak má Madla svoji oblíbenou panenku a Pepa svůj bagr, ale myslím, že nemáme oblíbenou značku hraček, protože jsou firmy, které vyrábějí nápaditější a kvalitnější hračky a my nemáme hračky od jedné firmy. My spíš máme oblíbené knížky, některé jsou ještě po mě, třeba od Josefa Lady a nebo také od jmenovce mého syna Josefa Kožíška, Polámal se mraveneček, Paleček a spoustu dalších.  A pak máme oblíbené pohádky jako jsou Včelí Medvídci, Bolka a Lolka, Krtečka a na těch ujíždíme.


Kupujete rozvojové hračky dětem?

Kupuji adekvátní hračky k jejich věku. Nemá cenu jim teď kupovat Play stasion a nebo třeba řehtačku. Je fakt, že spíše než umělou hmotu preferuji jiný materiál. Mě osobně se více líbí dřevěné hračky, protože mají jinou trvanlivost než umělá hmota. Sama se, ale bojím toho, až nastane Barbínovské období, protože i já jako malá holka jsem je neměla moc ráda a myslím si že lepší hračky jsou ty, které rozvíjí fantazii dětí. Samozřejmě pokud bude Madla po panence toužit, tak bych jí koupila, ale budu se snažit ji vést jiným směrem. Hlavně nechci děti zahrnout hračkami, protože oni si pak s nimi nehrají a spíše s nimi dělají nepořádek.


Kupujete hračky na internetu?

Je pravda, že kupuji. Myslím si, že pro mámy na mateřské je internetový obchod dobrá věc. Protože nemáte moc času jít s dětmi do hračkářství, nehledě na to, že dítěti musíte nejdříve vysvětlit to, že hračku musíte zaplatit a pak si s ní mohou hrát. Internet je nejlepší v tom, že si hračku v klidu prohlédnete a pak teprve koupíte.


MCHD podporuje Český výbor pro Unicef a my víme, že jste v charitativních projektech zapojená, jaké to jsou projekty?
Já jsem patronkou a jeden takový rodič projektu KORÁLKY DĚTEM, který vznikl před čtyřmi roky společně s občanským sdružením Můzy dětem. Kdy děti z dětských domovů vyrábí originální šperky, které pak prodávají na internetu a 60% z prodeje je jejich a vylepšuje jim jejich kapesné a dalších 40% z prodeje jde na projekt Život nanečisto, kdy jim pomáhá začlenit se do společnosti po propuštění z dětského domova. Moc mě překvapilo, jak jsou děti kreativní a šikovné. Další projekt, kterého se zúčastňuji je KIWANIS, se kterým navštěvujeme před Vánoci děti v nemocnicích a snažíme se je vytrhnout z reality a zpříjemnit pobyt v nemocnici. V podstatě, pokud mě někdo osloví, velice ráda spolupracuji na těchto projektech, pokud mají nějaký smysl a pokud alespoň trochu pomůžou. Velice ráda spolupracuji s Lejlou Abbasovou. Připadá mi totiž smysluplné někomu pomáhat a nejenom finančně, ale tím, že mu věnuji čas a prostor, což je daleko potřebnější.


Jak jste se k nim dostala?
Citem a rozumem a ten cit dávám na první místo. Cítila jsem totiž možnost v tom, že jsem vešla ve známost u lidí a není to o žádné práci, ale o tom upozornit na věc, která trápí nejen Vás, ale i ostatní.


Proč právě tyto charitativní projekty?

Korálky dětem jsem si vybrala z toho důvodu, protože podporuje talenty dětí a vyjíždí za nimi, to je pravý důvod. Hlavně má postava Digi z Ulice, byla také z dětského domova a já měla možnost seznámit se s problematikou těchto dětí. Vlastně největší zkušenost mám při moderování pořadu na ČT1 POMOZTE DĚTEM, která je takovou matkou všech organizací a projektů. K tomuto mám velkou důvěru, protože jsem sama seděla v komisi, která tyto peníze přerozděluje, tak vím, jak je to náročné a mohu Vás ujistit, že to komise dělá velice poctivě.


Jak jsme již probíraly, blíží se Vánoce, přemýšlíte o charitě více v těchto dnech?

Já se přiznám, že jsem alergická no to, když někdo říká “ Teď jsou Vánoce tak dej”, myslím si, že Vánoce jsou nejkrásnější svátky v roce a rodina by měla být pohromadě a povídat si, ale že bych měla pocit, že je advent a že bych měla pomáhat, tak to ne. Myslím si, že by měli lidé pomáhat i přes rok ale když to někoho vyprovokuje, že aspoň jednou ročně přispěje, tak proč ne.

Na co se Vás ještě žádný novinář nezeptal a Vy by jste na to chtěla odpovědět?

Takových věcí je. Teda, teď mě ani nic nenapadá. Spíš se mě vždycky zeptal na to, na co už nechci odpovídat.


Co byste popřála čtenářům MCHD do nového roku?

Věci, které zní na první poslech banálně, ale lidé, kterým jejich děti prošly nějakým zdravotním problémem a nebo ať to jsou oni sami, bych popřála hodně zdraví. Takže, hodně zdraví, někdo tomu říká štěstí, já tomu říkám fajn osud a šťastné a zdravé dítě do nového roku.


A co byste si do nového roku přála Vy?
Já bych si přála to samé. Šťastné a hodné děti, méně stresu a o malinko větší trpělivost než mám, pevné nervy a také, aby ten příští rok byl lepší než tento.




Bc. Lenka Bečánová

Jmenuji se Lenka Bečánová, je mi 25 let a jsem z Kutné Hory, kde jsem se narodila a také dodnes žiji.

 

 
 
 
reklama reklama