reklama reklama

Nejčtenější

ŽENY s.r.o.

Dovolte, abychom Vám představili projekt, který si klade za cíl podporovat české ženy. Opravdově a srdcově, ale hlavně JINAK! Projekt Katalog ŽENY s.r.o. pomůže ženám v jejich podnikání a zároveň nabídne dalším ženám možnost výdělku.

Zastavil se mi svět, abych jej mohl začít měnit

Nikdy jsem neplánoval, že jednou budu stavět dětská hřiště a ani jsem neuvažoval, že by se tomu věnovala moje společnost. Musela přijít rána osudu, den kdy se mi zastavil svět, abych se zanedlouho rozhodl, že ten svět je třeba měnit.

Nechte mě chvilku..., já si to rozmyslím

To je motto metody, která akceleruje myšlení, zvyšuje efektivitu učení, učí pracovat s chybou a přináší radost a klid do naší práce – Feuersteinovo instrumentální obohacování (Feuerstein's Instrumental Enrichment Programs). Už jste o této metodě slyšeli?

Poruchy příjmu potravy

Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání tvoří základní diagnózy celého spektra poruch příjmu potravy. To zahrnuje velmi různorodé problémy, od nezvyklých stravovacích návyků až po život ohrožující chronická onemocnění. V posledních letech jich bohužel přibývá.

Děti a hudba

Potřebují děti zpívat? Naslouchat hudebnímu projevu druhých? Nebo se dokonce učit samostatné hře na hudební nástroj? Poznávat svět tónů, akordů, stupnic? Je jim to k něčemu dobré? Má vůbec cenu vnucovat zájem o zpívání a muzicírování dětem dnešní doby, které povětšinou mají (nechodí-li do hudební školy nebo zpívat do sboru)

 
 

Mají se děti učit cizím jazykům již ve školce?

publikováno: 29.03.2011   |   autor: Mgr. Iveta Vaisová

„Hele, koukej, Ivaňáči, vidíš toho doga?“ vykřikla neteř mé kamarádky, když cestou ze školky zahlédla psa svého srdce. Zároveň dala své tetě najevo, jaká slovíčka se dnes ve školce na angličtině naučila.

 
 

Je to v posledních několika letech takový trend, že už děti předškolního věku mají možnost učit se cizím jazykům – a nemusí přitom navštěvovat ani speciální jazykovou školku. I náš Adámek, který chodí do státní školky, si od září jako předškolák bude moci místo spaní po obědě vybrat jednu z aktivit, mezi něž patří mj. angličtina. Rodiče projevují zejména o angličtinu obrovský zájem. Věří, že až jejich ratolest začne chodit do školy, bude mít výhodu obrovského jazykového náskoku. Mnozí dokonce věří, že se jejich předškolní dítko naučí plynně mluvit a spolužáky za pár let strčí do kapsy.

Já osobně si to nemyslím. Jsem povoláním češtinářka a vím, jak těžké je dokonce ještě pro středoškoláky proniknout i do systému mateřského jazyka. Nemyslím tím naučit se zpaměti poučení o gramatickém jevu, ale logicky pochopit základní strukturu gramatiky, slovotvorby, skladby. Vůbec už nemluvím o pro mě velmi znepokojivém faktu, že dnešní patnáctiletí nezvládají ani slovní zásobu své mateřštiny (své rané dětství strávili u televizních pohádek či u DVD, nikdo jim nečetl, nikdo si s nimi nepovídal, dnes nečtou ani oni – a tak nerozumí slovům jako je např. dudák nebo blud). A jsem přesvědčena o tom, že pro ovládnutí jakéhokoli jazyka je právě pochopení jeho systému základní podmínkou – nestačí naučit se slovíčka, je důležité naučit se v daném jazyce myslet. V neposlední řadě je pro výuku jakéhokoli jazyka nutný vyvinutý jazykový cit.


 Nechci nikterak znevažovat práci učitelek mateřských škol, které se výukou angličtiny zabývají, jsou to jistě odbornice na svém místě – jen se domnívám, že pod jejich vedením se děti mohou maximálně naučit zpaměti slovíčka a jednoduché fráze. Některé děti nemohou zvládnout ani to – řada předškoláků hůře vyslovuje, navštěvuje logopeda (a počet takovýchto dětí neklesá, spíše naopak), tudíž si může zafixovat špatné fonetické návyky (nemluvě o tom, že je ostatní děti nejspíš budou napodobovat). Nemůžeme přece po dětech, které zatím nechápou systém mateřštiny (i náš téměř pětiletý Adam stále říká „dvě kamióny“, „jedna dětička“, „dva auta“ apod.), aby chápaly systém jiného jazyka.

 

Řadu dětí může výuka cizího jazyka v raném věku dokonce plést. Rozhodně nemusí být pravidlem, že dítě, které chodilo ve školce na angličtinu, bude ve škole v tomto jazyce napřed. Mnohdy se stává, že právě děti, které navštěvovaly jazykové školky, pak ve škole poněkud zaostávají za začátečníky. Osobně se mi příliš nezamlouvá ani skutečnost, že první cizí jazyk se v současné době vyučuje již od 3. třídy ZŠ a na některých školách i dříve. Jsem vnitřně přesvědčena, že pokud dítě neumí dobře česky, nemá příliš velký smysl učit ho jiný jazyk. Tudíž za přirozenější považuji začít s cizím jazykem nejdříve na druhém stupni základní školy.


Jiná je situace v tzv. bilingvních rodinách. Pokud dítě vyrůstá v přirozeně dvojjazyčném prostředí, které rodiče důsledně zachovávajíí (tedy jeden rodič na dítě mluví česky, druhý svou mateřštinou), vstřebává naprosto samozřejmě dva jazykové systémy, má v podstatě dva mateřské jazyky. V takovém případě mají jazykové školky rozhodně smysl.


Zatím nevím, jakou aktivitu si Adámek v září vybere. Ať už bude chtít pískat na flétničku, plavat, či chodit na angličtinu, nechám to na něm – nechci mu bránit v rozletu. Ale pokud si vybere angličtinu, rozhodně si nemíním od této školkové výuky slibovat žádné zázraky.


Mgr. Iveta Vaisová

Jmenuji se Mgr. Iveta Vaisová (1971), pocházím z Podkrkonoší.Od roku 1994 působím jako učitelka českého jazyka a dějepisu na Gymnáziu F. Palackého v Neratovicích. Jsem vdaná a mám dvě děti.

 

 
 
 
reklama reklama