reklama reklama

Nejčtenější

ŽENY s.r.o.

Dovolte, abychom Vám představili projekt, který si klade za cíl podporovat české ženy. Opravdově a srdcově, ale hlavně JINAK! Projekt Katalog ŽENY s.r.o. pomůže ženám v jejich podnikání a zároveň nabídne dalším ženám možnost výdělku.

Zastavil se mi svět, abych jej mohl začít měnit

Nikdy jsem neplánoval, že jednou budu stavět dětská hřiště a ani jsem neuvažoval, že by se tomu věnovala moje společnost. Musela přijít rána osudu, den kdy se mi zastavil svět, abych se zanedlouho rozhodl, že ten svět je třeba měnit.

Nechte mě chvilku..., já si to rozmyslím

To je motto metody, která akceleruje myšlení, zvyšuje efektivitu učení, učí pracovat s chybou a přináší radost a klid do naší práce – Feuersteinovo instrumentální obohacování (Feuerstein's Instrumental Enrichment Programs). Už jste o této metodě slyšeli?

Poruchy příjmu potravy

Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání tvoří základní diagnózy celého spektra poruch příjmu potravy. To zahrnuje velmi různorodé problémy, od nezvyklých stravovacích návyků až po život ohrožující chronická onemocnění. V posledních letech jich bohužel přibývá.

Děti a hudba

Potřebují děti zpívat? Naslouchat hudebnímu projevu druhých? Nebo se dokonce učit samostatné hře na hudební nástroj? Poznávat svět tónů, akordů, stupnic? Je jim to k něčemu dobré? Má vůbec cenu vnucovat zájem o zpívání a muzicírování dětem dnešní doby, které povětšinou mají (nechodí-li do hudební školy nebo zpívat do sboru)

 
 

Doktor Bolíto

publikováno: 01.08.2011   |   autor: Mgr. Iveta Vaisová

Na dětskou lékařku jsme měli obrovské štěstí. Je pečlivá, děti má opravdu ráda a ony to cítí. Nikdy jsme nezažili strach, či dokonce křik při vstupu do ordinace. Pravda, máme to velké štěstí, že naše děti jsou relativně málo nemocné a s výjimkou běžných nachlazení v podstatě nestůňou. Nejsou v ordinaci jako doma, před paní doktorkou se prostě přirozeně stydí jako před kýmkoli, koho nevídají příliš často.

 
 

Ze zkušenosti jiných rodičů však vím, že strach z lékaře může děti ovládnout natolik, že když už je rodiče „přeperou“ a do ordinace je donesou, pediatr s nimi stejně nic nezmůže. Nepromluví, neotevřou pusu, nevyhrnou si triko, jen pláčou, mlátí kolem sebe, případně se křečovitě drží mámy, jsou jako bezbranná zvířátka zahnaná do kouta. Bojí se i běžných preventivních prohlídek, natož pak aby se nechaly ošetřit, když onemocní, o povinném očkování ani nemluvím. A příště je to jen horší.

Zvládnout tento dětský strach vyžaduje notnou dávku trpělivosti (u rodičů i u lékaře) a vždy je to běh na dlouhou trať. Nemalou roli v těchto případech hraje prostý strach z neznámého – dítě jednoduše neví, co ho v ordinaci čeká. Pokud tedy dopředu známe termín návštěvy pediatra, je vhodné malého pacienta předem připravit. Čím názornější tato příprava bude, tím lépe. Zahrajte si s vaším potomkem na lékaře. Na tuto hru si můžeme pořídit i nějakou dětskou hrací sadu typu „Malý doktor“. Nejprve je lékařem rodič a na dítěti předvádí, co se v ordinaci bude dít – paní doktorka má „sluchátka“ na poslouchání srdíčka a ta studí na prsíčkách, pak natrénujeme táhlé „ÁÁÁ“ s vyplazeným jazýčkem, vypomůžeme si třeba dřívkem od nanuka… No a když má malý „jakopacient“ veškeré procedury za sebou, vyměníme si role – teď je naše zlatíčko lékařem a my se necháme „trápit“. Do domácí čekárny posadíme i další děti – například plyšáčky. I jim může náš malý Bolíto věnovat svou péči. I my, ač se děti nijak zvlášť nebojí, se takto připravujeme na preventivní prohlídky, očkování (případné modřiny od cvičných injekcí taktně přehlížím) i na návštěvu zubního oddělení (počítáme zoubky). Návštěva ordinace může být po takovém nácviku mnohem jednodušši.

Je možné, že vaše dítko má strach i z bílého pláště, případně jej děsí prostředí čekárny. V takových případech se můžete s pediatrem domluvit na vstupu do ordinace zadním vchodem, případně i na tom, že lékař bude „v civilu“.

Děti se také často bojí bolesti. Například právě očkování. Možná si je pamatují z minulé návštěvy (naše tehdy čtyřměsíční dcera si takto před běžnou preventivní prohlídkou při pohledu na plačící holčičku v čepici, zpod níž vykukovaly malé tampónky, vzpomněla na to, jak jí při minulé návštěvě propichovali ouška, a rozplakala se „solidárně“ s onou holčičkou). Uklidněte dítě konstatováním, že injekce se dávají jen někdy a tentokrát je nic takového nečeká. A pokud přece jen ano, nezatajujte to před ním. Naopak jej povzbuďte, připravte ho na fakt, že injekce trošku bolí, ale jen chviličku, ujistěte ho, že po celou dobu bude s ním, budete ho držet za ruku… A navíc se bude moci pochlubit obrázkovou náplastí, kterou dostane od sestřičky. Dobře funguje i systém malých odměn za statečnost – i dnes je ve většině ordinaci běžný systém obrázků či malých hraček za odměnu (když náš syn absolvoval několik odběrů v rámci předoperačních vyšetření a posléze samotnou operaci, nosil si domů i vyznamenání v podobě plyšáčků). Nedejte se zahanbit dětskými sestrami a rovněž svou ratolest odměňte nějakou drobností. Stačí třeba zajít na zmrzlinu, koupit drobnost v podobě omalovánky, pastelek, sponek do vlasů… Odměnu si jistě zaslouží i snaha chovat se statečně.

Vlídný a trpělivý přístup, velká pochvala, pocit bezpečí, to jsou zaručené léky na strach z lékaře. Investujte je do vašich dětí, dříve či později se vám tato investice vrátí v podobě bezproblémové návštěvy dětské ordinace.


Mgr. Iveta Vaisová

Jmenuji se Mgr. Iveta Vaisová (1971), pocházím z Podkrkonoší.Od roku 1994 působím jako učitelka českého jazyka a dějepisu na Gymnáziu F. Palackého v Neratovicích. Jsem vdaná a mám dvě děti.

 

 
 
 
reklama reklama