reklama reklama

Nejčtenější

ŽENY s.r.o.

Dovolte, abychom Vám představili projekt, který si klade za cíl podporovat české ženy. Opravdově a srdcově, ale hlavně JINAK! Projekt Katalog ŽENY s.r.o. pomůže ženám v jejich podnikání a zároveň nabídne dalším ženám možnost výdělku.

Zastavil se mi svět, abych jej mohl začít měnit

Nikdy jsem neplánoval, že jednou budu stavět dětská hřiště a ani jsem neuvažoval, že by se tomu věnovala moje společnost. Musela přijít rána osudu, den kdy se mi zastavil svět, abych se zanedlouho rozhodl, že ten svět je třeba měnit.

Nechte mě chvilku..., já si to rozmyslím

To je motto metody, která akceleruje myšlení, zvyšuje efektivitu učení, učí pracovat s chybou a přináší radost a klid do naší práce – Feuersteinovo instrumentální obohacování (Feuerstein's Instrumental Enrichment Programs). Už jste o této metodě slyšeli?

Poruchy příjmu potravy

Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání tvoří základní diagnózy celého spektra poruch příjmu potravy. To zahrnuje velmi různorodé problémy, od nezvyklých stravovacích návyků až po život ohrožující chronická onemocnění. V posledních letech jich bohužel přibývá.

Děti a hudba

Potřebují děti zpívat? Naslouchat hudebnímu projevu druhých? Nebo se dokonce učit samostatné hře na hudební nástroj? Poznávat svět tónů, akordů, stupnic? Je jim to k něčemu dobré? Má vůbec cenu vnucovat zájem o zpívání a muzicírování dětem dnešní doby, které povětšinou mají (nechodí-li do hudební školy nebo zpívat do sboru)

 
 

Když jsou děti v limbu

publikováno: 13.10.2012   |   autor: PhDr. Jindřich Urban, Ph.D.

Spánek je nezbytný pro fyzický i duševní rozvoj člověka. Průměrný dospělý ho potřebuje sedm až osm hodin za noc. Více než svůj vlastní ovšem obvykle hlídáme spánek svých dětí. Někdy si děláme starost, zda ho mají dostatek. Jak se to pozná? Proč je spánek tak důležitý? A co je ve hře, pokud ho děti nemají tak akorát?

 
 

Potřeba spánku je velmi individuální. To platí jak pro dospělé, tak pro děti. Rodičům jsou k dispozici určité průměrné údaje, které jim napovídají v základní orientaci.

Většina novorozenců prospí takřka celý den a vzhůru jsou jen při krmení a přebalování. Rytmus den-noc obyčejně neznají a teprve v průběhu prvních měsíců si na rozdíl mezi dnem a nocí zvykají. Až do prvních narozenin spí přes den ještě dvakrát. O průměrné potřebě spánku u dětí vypovídá následující tabulka:

 

Věk

 

Potřeba spánku

do 3 měsíců

16-18 hodin

4 - 5 měsíců

14-15 hodin

6 - 12 měsíců

13 hodin

1 - 4 roky

12 hodin

5 - 6 let

11,5 hodiny

7 - 9 let

11 hodin

10 - 11 let

10,5 hodiny

12 - 13 let

10 hodin

14 - 16 let

9 hodin

 

Spánek po obědě: do jakého věku je prospěšný?

Experti radí, aby byl spánek odpoledne byl prosazován do čtvrtého roku věku. I odpolední spánek je ale něčím, co podléhá individuálním potřebám. Zatímco některé děti již ve dvou letech k polednímu spánku nepřimějeme, jiné jsou za něj vděčné ještě v předškolním věku.

Některé děti spánek přes den sice potřebují, ale mají problém se na něj vyladit. Obzvláště, je-li v doma živo, jelikož starší sourozenec se třeba zrovna tou dobou vrací ze školy. Jindy je problém opačný a všímáme si, že odpolední spánek je třeba zredukovat nebo odbourat. Třeba v případě, že večer děti nemohou usnout nebo usínají výrazně později než je zvykem.

 

Nedostatek spánku vede k nadváze

Výzkum provedený na Novém Zélandu ukazuje, že děti, které málo spí, mají větší sklon k nadváze. Profesor Ed Mitchell z University of Auckland s kolegy zkoumali délku spánku 591 sedmiletých dětí. V průměru strávily děti v posteli 10,1 hodiny, uvádějí odborníci v periodiku Sleep. Děti, které spaly méně než devět hodin, měly častěji nadváhu - nedostatek spánku může riziko nadváhy zvýšit až na trojnásobek, uvádí team vedený Ed Mitchellem. Tento efekt se ukázal  platný bez vztahu k nedostatku či dostatku pohybu či času strávenému u televize či počítače. Děti s nedostatkem spánku také častěji vykazovaly během výzkumu nápadné nestandardní projevy chování. 

 

Děti s nedostatkem pohybu potřebují k usnutí delší čas

V další studii provedené na University of Auckland se potvrdilo to, co mnozí rodiče vědí: děti potřebují o to více času k usnutí, o co méně se v uplynulém dni hýbaly. Na každou hodinu, ve které se dítě dostatečně nehýbalo, je třeba počítat tři minuty navíc při usínání. Navíc děti, které se méně hýbou, i kratší dobu spí, porovnáme-li je s dětmi, které se v uplynulém dni pořádně pohybově vybouřily. V rámci druhé studie bylo zkoumáno 519 dětí ve věku sedmi let.

 

Spánek jako potrava pro mozek

Především je ale kvalitní spánek pro děti důležitý, protože ještě není dokončen vývoj jejich mozku. Toto bylo tématem konference odborníků na problematiku spánku v německých Brémách. Velmi malé děti spí ještě velmi nepravidelně a jejich spánkový vzor je velmi chaotický a neklidný. 70 % času převládá takzvaný "snový spánek", REM, který se pozná podle rychlých pohybů očí a při kterém se zpracovávají prožité události. Jistý rytmus bdělost-spánek se odehrává většinou až po čtvrtém měsíci. Proto nemá příliš smysl chování rodičů, kteří se snaží udržet kojence vzhůru, aby pak pěkně a déle spal. To jediné, co je při této metodě garantováno, jsou prohlubující se temné kruhy pod očima rodičů.

 

Spánkový rytmus u teenagerů se posunuje

U dospívajících se spánkový rytmus ještě jednou radikálně proměňuje. Posunuje se výrazně nahoru, což znamená, že po ránu jim déle trvá, než jsou připraveni k výkonu, zato jsou výkonní ještě večer a vydrží déle vzhůru.

Vzbudit v půl sedmé ráno teenagera, aby byl ve škole na osmou, je pro mnohé rodiče nadlidský výkon. Ostatně školní výkonnost není skoro nikde v první hodině optimální. Na některých školách byla dokonce tělesná výchova zařazována na nultou hodinu (která začínala v sedm hodin), což je u teenagerů zcela proti přírodním zákonům. Z tohoto důvodu usilují odborníci na oblast lidského spánku o to, aby byl začátek školy posunut minimálně na 8:30, v lepším případě na devátou hodinu. Odpoledne mají teenageři opět vzestupnou výkonností křivku.

 

Hluboký spánek pročišťuje mozek

S přibývajícími lety až do puberty snového spánku ubývá a roste naopak podíl spánku hlubokého. Především děti ve školkovém věku spí velmi tvrdě. Potvrdili to vědci ve spánkových laboratořích: Prostřednictvím EEG byly měřeny pomalé mozkové vlny, které napomáhaly k tomu, že body spojů mezi buňkami, takzvané synapse, byly odpojeny, a ve dne opět "narostly". Jen tam, kde zanechala nová fakta a dovednosti hluboké stopy v paměti, byly synapse mimořádně stabilní. To, co se děti naučily, zůstalo zachováno, a spoje pro již nepřítomné informace byly odstraněny. "Harddisk" mozku je tak vždy vyčištěn a připraven pro příjem dalších informací na následující den. Tohle funguje nejlépe mezi pátým a desátým rokem života, kdy extrémně narůstá hustota nervových buněk, jelikož děti se v tomto věku opravu hodně učí. Po pubertě je tento boom opět regulován a potřeba spánku klesá - již nemusí být zpracováno tolik dat. I toto vědci prostřednictvím EEG vidí.

 

Krátkodobé spánkové deficity neškodí

Ačkoli je spánek pro děti i dospívající tak důležitý, krátkodobé spánkové deficity jsou pro všechny snadno překlenutelné. Studie Freiburské univerzitní kliniky provedená na vzorku mladých lidí v pubertálním věku ukázala, že nedostatek spánku v průběhu čtyř nocí nemá žádný vliv například na jejich paměť. Ať spali pět nebo devět hodin, jak by odpovídalo jejich věkové potřebě, délka hlubokého spánku nutného pro "regeneraci" mozku zůstala u všech účastníků konstantní. 

 


PhDr. Jindřich Urban, Ph.D.

Působí jako vysokoškolský učitel, lektor a publicista.

 

 
 
 
reklama reklama