reklama reklama

Nejčtenější

ŽENY s.r.o.

Dovolte, abychom Vám představili projekt, který si klade za cíl podporovat české ženy. Opravdově a srdcově, ale hlavně JINAK! Projekt Katalog ŽENY s.r.o. pomůže ženám v jejich podnikání a zároveň nabídne dalším ženám možnost výdělku.

Zastavil se mi svět, abych jej mohl začít měnit

Nikdy jsem neplánoval, že jednou budu stavět dětská hřiště a ani jsem neuvažoval, že by se tomu věnovala moje společnost. Musela přijít rána osudu, den kdy se mi zastavil svět, abych se zanedlouho rozhodl, že ten svět je třeba měnit.

Nechte mě chvilku..., já si to rozmyslím

To je motto metody, která akceleruje myšlení, zvyšuje efektivitu učení, učí pracovat s chybou a přináší radost a klid do naší práce – Feuersteinovo instrumentální obohacování (Feuerstein's Instrumental Enrichment Programs). Už jste o této metodě slyšeli?

Poruchy příjmu potravy

Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání tvoří základní diagnózy celého spektra poruch příjmu potravy. To zahrnuje velmi různorodé problémy, od nezvyklých stravovacích návyků až po život ohrožující chronická onemocnění. V posledních letech jich bohužel přibývá.

Děti a hudba

Potřebují děti zpívat? Naslouchat hudebnímu projevu druhých? Nebo se dokonce učit samostatné hře na hudební nástroj? Poznávat svět tónů, akordů, stupnic? Je jim to k něčemu dobré? Má vůbec cenu vnucovat zájem o zpívání a muzicírování dětem dnešní doby, které povětšinou mají (nechodí-li do hudební školy nebo zpívat do sboru)

 
 

Poruchy příjmu potravy

publikováno: 14.01.2013   |   autor: prof. MUDr. Hana Papežová, CSc.

Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání tvoří základní diagnózy celého spektra poruch příjmu potravy. To zahrnuje velmi různorodé problémy, od nezvyklých stravovacích návyků až po život ohrožující chronická onemocnění. V posledních letech jich bohužel přibývá.

 
 

Pro příjem potravy existuje mnoho odlišných kulturních norem, individuálních preferencí a doporučených dietních postupů.  Je velmi důležité odlišit neobvyklé stravovací chování od počínající formy onemocnění poruchou příjmu potravy. Zvýšené riziko vzniku onemocnění představuje i postupná ztráta představy, co znamená normálně jíst. Normálně jíst u zdravého člověka s normální hmotností neznamená držet dietu. V současné době jsme všichni pod tlakem různých módních, „zaručeně zdravých“ receptur na uchování věčné krásy a mládí. Z rozvinutých západních zemí se tento kulturní vliv postupně rozšiřuje do celého světa. Slogany o zdravé výživě, jejichž frekvence narůstá s ohrožujícím nárůstem obezity, jsou velmi často komerčně zneužívány. Například tím, že spojují propagovanou potravinu se slastným řešením nejrůznějších emočních problémů (osamělosti, ztráty partnera, peněz či práce, energie). V reklamách se dnes dá úspěšně uplatnit příslib zhubnutí i při propagaci bot, v kterých zaručeně zhubnete, krémů, šamponů, různého oblečení a dalších propagovaných „zeštíhlujících“ produktů, u kterých je vztah k jídlu až úsměvný.

 

Co vlastně znamená „jíst normálně“?

V běžném životě se v množství informací pomalu ztrácíme. Především dospívající někdy nevědí, jak se stravovat. Někdy se ani nenaučí nebo zapomínají, co znamená jíst normálně, bez diet. Znamená to především neztratit původní, přirozenou regulaci rovnováhy mezi kalorickým, nutričním a emočním významem jídla a jinými životními hodnotami. Znamená to nenechat myšlenky na jídlo a zevnějšek ovládnout náš život, naše myšlení a naše vztahy. V praktickém životě normálně jíst znamená jíst, že když mám hlad, umím vybrat jídlo, které mám rád, a jsem schopen upravit si do určité míry jídelní režim flexibilně, bez pocitů viny. Normální jídelní režim se mění s různými pocity, časovým rozvrhem, pocity hladu a dostupností jídla. Po onemocnění poruchou příjmu potravy se k němu vrátit bývá opravdu těžké a může to trvat i roky.

 

Kdy hovoříme o poruše příjmu potravy?

Když ztráta normálního vztahu k jídlu začíná ovlivňovat naše zdraví, jak psychické tak tělesné, a také když člověk začíná používat jídlo vědomě či nevědomě k řešení svých emočních problémů. Pomocí jídla v obtížné situaci nebo vztazích na příklad „ulevuje“ svým pocitům, nemusí si však souvislosti mezi nezdravým jídelním režimem a stresem uvědomovat. Jídlo přestává být jednou z normálních součástí života. Stává se stálou hrozbou, která ovládá celý život. Nemoc je častější u žen a dívek, ale ani u mužů není výjimečná. Onemocnění vzniká vždy souhrou rizikových faktorů, neexistuje jediná příčina. Není známkou toho, že rodiče jsou vinni, protože udělali něco špatně ve výchově, není výrazem zlomyslnosti, paličatosti, či rozmaru, z kterého lze jednoduše vyklouznout nebo zakázat hrozbou nebo trestem. Nemoc většinou přináší zmatek, utrpení, pocity bezmoci do celé rodiny a širšího okolí. Žít s dívkou nebo chlapcem s poruchou příjmu potravy může být velmi těžké. Jejich chování se může zdát provokativní a sobecké a může být obtížné akceptovat onemocnění jako nezdravý způsob vyjádření neštěstí, stresu, potřeby pozornosti.

 

Anorexie nebo bulimie?

Hladovění u mentální anorexie může spustit hrozící rozvod rodičů nebo jiná rodinná krize či ztráta někoho blízkého, vážná nemoc vlastní nebo nemoc sourozence, alkoholizmus v rodině nebo jiná závislost rodičů, ale i poznámka trenéra v tanečním či sportovním klubu o potřebě zhubnout nebo předčasný odchod z domova, např. práce au pair v zahraničí. Snaha získat a udržet si co nejnižší váhu se u mentální anorexie liší od držení hladovky. Pro dívku trpící anorexií je nesmírně obtížné udržet si zdravou váhu, protože jakýkoliv nárůst váhy je děsivou představou. Zpočátku nejde o ztrátu chuti k jídlu. Na rozdíl od hladovky, kdy člověk po dosažení cíle hladovět přestává, se u anorexie hladověním problém zdánlivě „vyřeší“, nemocní však hladovět nemohou přestat. Polovina pacientek snižuje váhu omezením příjmu potravy a zároveň nadměrným pohybem, cvičením. Dalším způsobem je i u anorexie zvracení, odvodňující a projímavé prášky a zneužívání různých dietních přípravků a postupů. Postižených se zmocní zmatek, slyší své blízké, kteří je prosí, aby toho nechali, ale právě dostatečně se najíst je jediná věc, které nejsou schopni, i když na tom závisí jejich život. Bulimie často vzniká po epizodě mentální anorexie, ať už léčené, nebo neléčené. Společným rysem je touha po nezdravé, až nereálné štíhlosti, bohužel inzerované všude kolem nich. Pro bulimii jsou typické záchvaty přejídání velkým množstvím potravy (tzv. binges) v krátkém čase (2 hodiny), střídané epizodami hladovění a/nebo zvracení.  Pacientky si většinou zachovají normální hmotnost nebo mají mírnou nadváhu. Proto lze bulimii lépe tajit před rodinou, blízkými příbuznými i vlastními dětmi, často i mnoho let. Rozdíl mezi anorexií a bulimií je často neostrý a formy onemocnění mohou přecházet jedna v druhou. Smíšené projevy anorexie a bulimie zhoršují zdravotní problémy, podobně jako časté zneužívání léků a návykových látek (drogy, alkohol). Ze spektra poruch příjmu potravy je jednodušší pochopit psychogenní přejídání a nočního přejídání, které se vyskytují v populaci stále častější. Pro ty jsou také charakteristické záchvaty přejídání, kdy člověk během krátké doby, většinou do 2 hodin sní větší množství jídla, než je normální pro většinu lidí ve stejných podmínkách. Ústředním rysem je pocit ztráty kontroly nad jídlem (pocit, že nelze přestat jíst nebo kontrolovat co a kolik jíst). První okamžiky přejídání (chuť a složení stravy) mohou být příjemné, člověk se na chvíli zbaví pocitu napětí a nepohody, ale tento pocit je brzy vystřídán pocitem znechucení, studu a dysforie. Během přejídání lidé jedí rychleji, ženy s bulimií jedí 2× rychleji než ostatní. Lidé, kteří se přejídají, mohou též pociťovat neklid a aby nasytili svou touhu po jídle, mohou sníst nebo dokonce ukrást jídlo ostatním, jíst vyhozené zbytky. Považují to, co dělají, za ostudné, nechutné a degradující, ale nemohou se ovládnout. Někteří jsou při přejídání jako v transu. Většina se také snaží přejídání zatajit a mnohým se to léta daří. Pocit ztráty kontroly se po letech může vytratit a záchvaty přejídání se stanou součástí života, aniž by člověk ztrátu kontroly pociťoval.

 

Jde o civilizační onemocnění?

Ke vzniku přispívají různou měrou u různých jedinců vlivy prostředí a kultury, v které žijeme, a rysy osobnosti, které jsou zprostředkovány geneticky i způsobem výchovy. Podíl jednotlivých rizikových faktorů je u každého jiný. Máme-li zvýšené riziko vzniku poruchy příjmu potravy v rodině, neměli bychom to vzdávat a brát skutečnost jako nevyhnutelnou situaci. Měli bychom znát všechny rizikové faktory pro vznik onemocnění a snažit se vyhnout se těm, kterým se vyhnout můžeme (např. nedovolíme práci v zahraničí dceři, která začíná s dietami a podváhou). U těch, kterým se vyhnout nemůžeme (např. výskyt deprese a alkoholismu v rodině) se snažíme zmírnit jejich dopad hledáním tzv. ochranných, protektivních faktorů (např. místo orientace pouze na výkon a zevnějšek hledáme jiné záliby a hodnoty při výchově v rodině a posilujeme zdravé sebevědomí dospívajících nejen v závislosti na výkonech). Vedle znalosti rizikových faktorů je pro prevenci i léčbu důležitá schopnost včas rozpoznat u sebe i svých blízkých nezdravou změnu jídelního chování, přiznat si problém a hledat způsob, jak vzniku nebo rozvoji onemocnění zabránit, včetně vyhledání pomoci odborníka.

V současnosti u nás je dostatek odborné literatury i beletrie, která problémy popisuje. To však u tohoto onemocnění, které je spojeno se strachem ze psychiatrické stigmatizace a se studem i pocity viny za selhání v úspěšné honbě za ideální štíhlostí, nebývá dostatečné.

 

Využijte pomoci nových webových stránek…

Centrum pro poruchy příjmu potravy společně s dalšími odborníky sedmi evropských zemí připravilo nový preventivní internetový program, který by měl pomoci mladým lidem zvládnout životní situace rizikové pro vznik poruch příjmu potravy nebo začít s léčbou onemocnění co nejdříve. Více informací lze nalézt na stránkách www.proyouth.cz. Účast je anonymní a bezplatná. Program je ve více světových jazycích (včetně češtiny a angličtiny). Web je určen primárně pro mladé lidi ve věku 15 - 25 let, může jim napomoci rozpoznat u sebe projevy rizikového chování, poskytnout informace o možnostech pomoci sobě či ostatním a může tak přispět k včasnému vyhledání odborné léčby. Mladí lidé zde najdou informace o projevech poruch příjmu potravy, ale především také chaty a diskuzní fóra s odborníky, psychology, psychoterapeuty. Jsou nabízeny i individuální online konzultace. Součástí programu je počítačová hra – interaktivní fotokomiks s detektivním příběhem, kde se dozvíte další informace a kontakty na odbornou pomoc. Stačí se zaregistrovat na www.proyouth.eu a vyplnit vstupní dotazník. Pro rodiče, partnery, sourozence a další blízké těch, kteří trpí poruchou příjmu potravy, jsou v rámci projektu realizovány pravidelné chaty - online konzultace s psychologem. Mohou se domluvit o způsobech léčby, možnostech ovlivnění motivace k léčbě, o komunikaci s nemocným, příznacích, průběhu a formách poruch příjmu potravy, vhodném jídelníčku a dalších tématech a aktuálních otázkách. Chatu se mohou zúčastnit na www.pomocppp.czV ProYouth dále nabízíme možnost konzultací s odborníky učitelům. Najdou zde také příručku pro praxi s postupy, co dělat když, jejich student/studentka trpí poruchou příjmu potravy, jak ve škole rozpoznat známky onemocnění, co je v kompetenci školy, jaké jsou možnosti spolupráce s rodinou a odborníky a další praktické informace. Prosíme učitele, aby informovali o ProYouth své studenty, mohou využít informací v brožurce, ve které najdou podrobný popis programu.

 

…nebo se zapojte jinak

Centrum pro poruchy příjmu potravy kromě tohoto preventivního programu pořádá společně s Asociací pro jedince s poruchami příjmu potravy a jejich blízké volně přístupné kluby, podílí se na zlepšení komunikace mezi zdravotnickými zařízeními a médii a pořádá řadu vzdělávacích akci pro lékaře, psychology, učitele i sociální pracovníky, zdravotní sestry tak aby se zlepšila komunikace i mezi odborníky, která je pro léčbu také velmi potřebná. Konference o poruchách příjmu potravy a obezitě již devátá v pořadí je plánována na 21-23. března 2013, na její přípravě se účastní i někteří bývalí pacienti a jejich příbuzní, členové Asociace. Některé programy jsou otevřeny i širší veřejnosti.

 


prof. MUDr. Hana Papežová, CSc.

je lékařka - psychiatr a psychoterapeutka, vedoucí Specializované jednotky pro poruchy příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1.lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

 

 
 
 
reklama reklama